Autor: Iveta Koov
-
Do třetice všeho… dobrého…
Za dva dny mám narozeniny, a je to přesně půlroku, co jsem byla na své poslední „endo“ operaci (celkem třetí). A před dvěma dny uplynuly dva měsíce od poslední operace, ne sice „endo“, ale taky další „ženské“. Ta dopadla naštěstí dobře. Od poslední „endo“ je ve mně však mnoho rozporuplných pocitů, zda ta operace vůbec…
-
A tak se ptám – skončí to někdy?
Dlouho jsem o své cestě za zdravím provázeném podivuhodným soužitím s endometriózou nepsala. Jednak z toho důvodu, že od druhé operace, která proběhla v listopadu 2019, jsem se až do letošního ledna cítila opravdu dobře. A taky z důvodu, že jsem se nechtěla zabývat nemocí, vrtat se v ní a možná si to tak nevědomě přivolávat do života. Ale…
-
Proč jsem nechala odejít toho nejlepšího chlapa pod sluncem?
UPOZORNĚNÍ: TOTO NENÍ ŽÁDNÁ REKLAMA NA DOMÁCÍ (NE)ŠTĚSTÍ!
-
-
Ivet má „novýho“ chlapa
Přijde mi až úsměvné, jak jsem v posledním článku psala o nové vervě k psaní a jak vám povím vše, co se za pouhých pár měsíců událo. A stejně se nic nestalo. Teda stalo, až moc, jenže času je čím dál tím míň a tak jsem se opět k psaní nedostala dřív, jak po dvou…
-
Ivet je zpět
Od posledního příspěvku a první části dvou článků „Už nikdy na výstavu do Vídně!„, uběhlo přesně 99 dnů. A přesto dnes nenavazuji v psaní druhým dílem a pokračováním. Možná se k tomu ještě dostanu, ale zdá se, že už to není ani aktuální a pravděpodobně se mi hlavní myšlenka úplně vykouřila z hlavy. Zážitek to…
-
Už nikdy na výstavu do Vídně! Část 1.
Vypadá, že titulek dnešního příspěvku zní jasně. Ale přesto. Nikdy neříkej nikdy. I když u kočičích výstav je to spíš víc než jednonačné. Vídeň, hlavní město Rakouska, má bezesporu svoje kouzlo, nebo alespoň pro mě vždycky mělo. Jako menší jsem se do ní těšívala, tu a tam se nám s našima podařilo k sousedům na…
-
Můj život v Kocourkově – Část 2.
Dnešní článek není úplně mou tvorbou, ale nevystihla bych pojetí chovu lépe, než autorka níže uvedeného textu, od které mám souhlas toto moudro sdílet. Tímto, ještě jednou děkuji paní Evě Iltisové. CHOV koček je……. Krásný koníček. Po čertech drahý, ale to vám nikdo neuvěří. Nikdo „normální“ si neumí představit, že se najde blázen, který vysolí…
-
Můj život v Kocourkově – Část 1.
Když se ohlédnu za svým krátkým životem, kočky jej provázely od samého počátku. Nejspíš jsou mi osudově souzené. Jako malá jsem na zahradě u pradědy vozila spolu se sestřenicemi koťata v panenkovském kočáře. Na detaily, jako čí byla kočka, kde byla kočka a jestli se jí to líbilo, že jsme jí znárodnily její koťata, si…
-
29 a co dál?
„Přeji ti všechno nejlepší, hlavně zdraví, štěstí a lásku. Ať se ti splní všechny tvé sny.“ Zaznělo dnes mnohokrát k mému narozeninovému dni. A proto přicházím s tímto článkem. A možná s ním i odcházím. Rozhodla jsem se, že si konečně budu plnit své nejtajnější přání. Ha! A co že to vlastně je? Tak to…