22. 5. 2016
„Nikdy neříkej nikdy“, říkali si tihle dva častokrát, a to i v úplně nesmyslných kontextech. „Nikdy jsem nepřemýšlela, že bychom my dva mohli být spolu.“ Tvrdila. On reagoval pohotově: „My dva nikdy nemůžeme být spolu.“ Jenže rozdíl mezi nimi byl v tom, že zatím co pro ni, bylo „nikdy“ jen prostým potlačování jejich citů k němu, pro něj bylo to slovo takové, jaké by mělo být. Jasné a důrazné.
Je však možné, že některá nikdy jsou pravděpodobnější než jiná? Patří „nikdy“ rovněž mezi
takzvaná homonyma? Má více významů?
Známe to každý. Kolikrát jsme již v životě řekli, například, …
… že bychom si to rozhodně nikdy neoblékli…
… že, bychom nikdy nesnědli to či ono…
… že, bychom nikdy nikomu záměrně neudělali nic špatného.
Ale jaká je realita, v oblasti lidských citů? Dali bychom ruku do ohně za to, že se nikdy nezamilujeme do nějakého člověka?
Mám pocit, že pokud jde o tak choulostivé téma, jako jsou mezilidské vztahy, tak je to v mnohých případech vždy na jedné straně více jako krutá a drsná realita a naopak na straně druhé jako velký magnet, který jasně přitahuje danou „nechtěnou“ a nemyslitelnou věc. Nemusí vždy jít jen o ženu, která se bojí o své křehké a zranitelné srdce a muže, který zvládá všechny situace „levou zadní“. I ten největší „drsňák“ může mít to nejlaskavější srdce, které má strach z neopětování svých citů k ženě.
Nebo záleží jen na pevné vůli každého z nás? Jsou to všechno jen určité sliby, které si dáváme do budoucna, ale z nějakého důvodu je nemožné je splnit?
Z jiného soudku, slyšeli jste někdy, ba přímo Vy sami někomu přísahali slovy „už to nikdy neudělám!“? Ať už se jedná o cokoliv. Zde opět záleží na vůli „svůj slib“ dodržet.
Jenže situací v životě je spousta tak jako lidí a můžeme jen stěží hodnotit objektivně, proč jsou některá „nikdy“ již při vyřknutí nereálná a jiná zase rovná svému původnímu významu.
A už vůbec je těžké posoudit hodnotu právě vlastního „nikdy“, které může hrát všemi barvami, ale nemusí.
Jenže víte co?
Člověk nikdy neví…. 🙂
