V pátek 16. 3. jsem se znovu ocitla v Novém Jičíně, tam, kde mě osudného 25. 1. 2018 operovali. Ale nelekejte se! Toto datum mi oznámili při propouštění 31. 1. jako plánovanou kontrolu po operaci. Takže se žádné zhoršení nebo dokonce neplánovaná hospitalizace nekonalo.
Chvála Bohu, kdo by taky chtěl skončit v nemocnici, že jo?
A chvála Bohu ještě jednou, protože to, co jsem viděla na dveřích lůžkové části mě teda znepokojovalo jen při představě, že původní prognóza mé hospitalizace po operaci měla být
2 týdny, namísto jednoho.
„Z důvodu chřipkové epidemie jsou zakázány návštěvy s platností od 5. 2. 2018. Děkujeme za pochopení.“ Od 5. 2. a bylo 16. 3.!!! To je hrozně dlouho!!! No, nedokážu si to po pravdě vůbec představit, být tak daleko od rodiny a ještě, aby za mnou nemohli ani přijet. Brrrrr….
Byla jsem objednaná na 9:15, ale jak už vím z minulých návštěv, stejně dostanete přiřazené číslo skoro jako na poště nebo v bance, a čekáte, než si vás doktor do ordinace zavolá. A pokud přijde akutní případ, je samozřejmé, že má absolutní přednost.
Po příchodu do čekárny, která byla celkem prázdná, jsem nabyla dojmu, že bych mohla být rychle vyřízená a jet brzo domů. Mají tam naštěstí televizi (což se o pokojích říct nedalo), takže mi její sledování trochu obalilo nervy – hrála Ulice a tu mám ráda. Jakmile seriál skončil a nic se nedělo, vytáhla jsem čtivo a s hrůzou pak zjistila, že už je půl 11 a stále mě nikdo nevyzval do ordinace. Ale brzy po tomto zjištění si mě zavolali a já se dočkala. 🙂
Dovnitř jsem šla přesto trochu váhavě, jestli si to ještě nerozmyslet a neutéct, protože prognóza od mého gynekologa na poslední kontrole 19. 2. nezněla moc optimisticky. Pokud čtete můj blog pravidelně, tak víte, že jsem se o této kontrole zmínila už v článku „Nekonečný příběh„. Později v současném článku to ještě více objasním.
Vešla jsem dovnitř klasicky zelené nemocniční ordinace, kde u počítače seděl mladý doktor (ten stejný který mě operoval) a za ním postávala sestřička. Oba se na mě usmívali a doktora zajímalo, jak se cítím. Řekla jsem, že mnohem lépe, i když občas to ještě pozlobí a menstruace se moc nezměnila, ale už nebyla potřeba analgetika na zmírnění bolestí. Kývl, že to je dobře a poslal mě do kabinky, abych se připravila na vyšetření.
Mám za to, že zubař a gynekolog provádí ty nejnepříjemnější prohlídky a vždycky jste v sedmém nebi, když vám konečně řeknou: „Můžete seskočit a jít.“ U mě to tentokrát trvalo trošku déle, protože jsem čekala bolest a začala „kvílet“ ještě před tím, než se mě doktor vůbec dotkl. Uznal, že je to normální, protože „to“ vždycky před tím bolelo. Ale jeho pozitivní:“Vše, co mělo bolet, jsme už vyoperovali, není se čeho bát.“ mě uklidnilo a měl pravdu, už „to“ nebolelo. Pokud mám jít do detailů, tak vás nejdříve lékař fyzicky prohmatá, poté použije tzv. „zrcátka“ a finálně ještě provede ultrazvuk. V Novém Jičíně mají o něco vymakanější ultrazvuk než u běžného gynekologa, a sice přímo na diagnostiku endometriózy a rakoviny. Povím vám, je to celkem mazec, že máme takové vymoženosti. Je pravda, že nejlíp se endometrióza diagnostikuje pomocí laparoskopického zákroku, ale tohle vyšetření je také dosti přesné. Pro co je ale důležitá i laparoskopie, je to, že byť je tento ultrazvuk fakt perfektní přístroj, bohužel dovnitř jakéhokoliv orgánu se už nedostane, takže takováto prohlídka není schopna plně objasnit, jestli jsou zasaženy i orgány či ne. Stejně tak jako u mě hrozilo, že je zasažen i močový měchýř, ale naštěstí nebyl. 🙂
Po asi 10 minutách „nepříjemného“ koukání do stropu a odpovídání na doktorem pokládané otázky, jsem uslyšela kouzelnou větu: „Dobrá, hotovo, běžte se obléct!“ Oblékla jsem se a naklusala ke stolu, kde už pan doktor vášnivě sepisoval zprávu o dnešním výkonu.
„Jste 100% čistá, vše se podařilo vyoperovat a nic nového se neobjevilo.“ Tohle jsem potřebovala slyšet! Pan doktor pokračoval: „Ještě Vám napíšu antibiotika, to, jak Vás to ještě trochu pálí, je zánět a musíme ho přeléčit. Moje další doporučení napíšu do zprávy Vašemu obvodnímu gynekologovi a Vy už se s ním na dalším postupu domluvíte.“ Zpozorněla jsem, co myslí tím „dalším doporučením“ a nechala ho dál mluvit: „Nevím, jak moc jste se o endometrióze informovala, ale mou povinností je Vám to teď sdělit. Víte, ona se endometrióza ráda vrací a my, abychom tomu zabránili, předepisujeme hormonální léčbu v podobě léků, kdy se zcela zastaví menstruační cyklus a ženy jsou uvedeny do umělého přechodu. Pro Vás bych tuto variantu nevolil, ale přece jen bych doporučil antikoncepci s obsahem dienogestu, což by mělo zabránit růstu endometriózy.“ – Mělo… Ale jestli to tak bude doopravdy či mi to nezpůsobí plno jiných komplikací, to už nezmíní, že? Jen jsem přikývla a zeptala se, jestli mi to napíše do té zprávy, protože bych si to nezapamatovala, ale myslela jsem si o tom svoje. Kdyby jste viděli, jak mu zářily oči, když mi doporučoval, že by bylo nejlepší, abych tuto antikoncepci brala nejlépe bez pauz na menstruaci a prostě nemenstruovala. Možná si budete ťukat na čelo, ale já jsem proti. Menstruovat je pro mě stejně tak přirozené jako jíst nebo spát. Menstruovat chci, i když to bolí a vyčerpává. Nevzdám se svého „ženství“. Pan doktor už jen celkem vtipně prohodil, že až budu chtít otěhotnět, mám se mu ozvat a tiskl recept na antibiotika.
Jelikož se nezmínil o tom, co mi tvrdil můj gynekolog, zeptala jsem se sama: „Chtěla jsem se ještě zeptat, na poslední kontrole u mého gynekologa mi bylo řečeno, že se mi nehýbe děloha a měla by. Že to vypadá na srůsty a hrozí možná další operace – když mi to řekl, málem jsem sebou sekla.“ Chápavě se na mě podíval a odpověděl: „Rozumím Vám, nicméně už když jste tady byla před operací na diagnostiku, Vaše děloha se nehýbala vůbec kvůli četnosti endometriotických ložisek a pravděpodobně už se nikdy ani hýbat nebude, ale není to něco, kvůli čemu bychom Vás měli hnát zase na sál.“ Jeho odpověď mi ke štěstí stačila a má návštěva se chýlila ke konci.
Rozloučili jsme se a já vystřelila šťastná ze dveří, zbrkle hledala mobil v kabelce a hned obvolávala všechny, kdo na výsledky dnešní kontroly čekali.
Je přede mnou nová výzva: Najít způsob, aby se endometrióza už nikdy nevrátila. A nejlépe přírodní cestou bez chemie.
